S oslici do hor Mallorky II. cast

27. 11. 2017 12:50:23
Druha cast putovani po horach Mallorky, stale zatim i bezecky, dokud teren a trosku bolave nohy dovoli.

Den druhy zacina relativne pomalu fenovanim nechutnych navlhlych kusu obleceni, ktere nestihly v te nocni mrazirne doschnout. Predstava, ze na sebe navlekam tyhle male slimaky me donuti, si vzit druhe obleceni, a tak vyrazim uz na snidani v kratkem a v podkolenkach vypadam jak Pipi puncochata. Obligatni vajicka, toastiky s marmoskou a samozrejme zdejsi hnusne svarene zaludy, ktere nazyvaji kavou. Se slehnutim obsahu zaludku si moc starosti nedelam ze dvou duvodu: mapa davas tusit hned za barakem kopec a nohy se stejne na beh netvari. Kolem devate vyrazim ven, s vedomim, ze dneska do Solleru dorazim i pozpatku po rukou za svetla, mam to kousek. Haha, dokonce planuju zapad slunce v pristavu a poslat klukum provokativni fotku s nohama nahore a sklenkou sangrie. Nekdo nahore to tusi a uz si na me brousi zuby.

Hrdine klusu prvnich 500m, pak se silnice zveda, ale noham se dari, tak necekane poklusavam i do kopecka a mijim zdejsi zahradkarskou kolonii. Jejich chaticky jsou teda spis palace,ale furt to je zahradkarska kralikarna. Na Coll de cosi.... dorazim zase velmi rychle a potkavam maldika, co jde s krosnou, chvili vahame kudy se vydat, opet zde zacina neoficialni cast trasy a tady se zacne naplnovat moje karma. Na mape je jasna cara dolu do udoli, tak to beru rovne kolem cedule Soukroma cesta, kde jsou ale vratka. A ted to zacina - taky mate v hlave ten malej hlasek, kterej s temer 100%jistotou vi, ze to je blbe, i kdyz vam to tak neprijde. Nevim zda to je rozdvojeni osobnosti nebo nejakej chip, kterej ovlada nekdo z nebeske bane, ale pristi dve hodiny s nim budu dost polemizovat a neshodneme se na nicem az budu muset kapitulovat.

Cesta jde z velkeho kopce dolu k dalsimu plotu, i tady se skrz nej da najit cesta, tak zvesela pokracuju dal, z pesinky se stava cesta a ja si libuju, ze ve Valldemosse budu rychle jak blesk. Najednou celou cestu zahrazuji nejaci kone ci oslici a dost se mi vysmyvaji primo do obliceje, po chvilce hry nervu to však oni vzdavaji a nechavaji me projit, aniz by me ztrestali kopytem do holene. Bezim krasnou cestou, kterou tvori davno vyschle koryto reky, vse kvete, dokonaly bezecky teren a Voila, plot. Plot a kamerovy system. Kdo me zna, vi, ze ani tramvaji nejedu nacerno, takze predstava, ze bych ho prelezla a sla nekomu pres pozemek se ani nedostane do mozku. Poslusne si rikam, ze vidim, kde je silnice, tak se vydam podle plotu az k ni dorazim.... kazdej pozemek vede k silnici ne. Ve zkratce me ceka opet slezani skal, cesta pres dva skalnate hrebeny, plazeni kolem plotu, abych se po cca 4km trapeni dostala zpatky na Osli cestu. Kdyz jsem si cestu nazvala pro sebe Putovani s oslici do hor, vychazelo to z nazvu knihy vasniveho cestovatele a spisovatele R.L.Stevensona. Ted to ovsem dostalo novy rozmer - jsem fakt osel. Zacinam se vracet zpatky do kopce a hledat novou cestu. Je nutne zminit, ze hledat cestu do Valldemossy pres skalnata kamenita pole zustava az do konce asi nejvetsim dobrodruzstvim a take strachem o to, abych se nekde nezrakvila. Po 20km, misto asi 9km, se dostavam na silnici a uplne utrmacena si oddechnu. Plan byl byt v tomto historii nabitem meste ve 12:00, no bylo 14:15, takze zadny velky okukovani klastera, busty Chopina ci Georg Sand, ale po par chvilich odpocinku a okouknuti volne stojicich BMC, rozhoduji vydat se zase kus po silnici, protoze i dalsi cast do Deia neni znacena a zaroven je hodnocena jako velmi exponovana. Na to uz ani dobrodruh ve me dneska nema... jedny nebeske vyhlidky dnes stacily.

Silnice do Deia ma 9km a vede skoro cela z kopce, je sobota, tak potkavam kluky z Raphy na vyjížďce. Trosku jim ty nalesteny dvoustopy milacky zavidim. Nicmene cesta utece jak nic a ve vesnici mezi skalami si davam zase limcu, projdu si mistni pamatky a chvilku, uz zase uklidnena, odpocivam. Uz me vlastne ceka jen cesta do Solleru a z pristavu do mesta se muzu dohrabat klidne za tmy.

Mezi zahradami pry nejkrasnejsi vesnicky na Mallorce se vine mala cesticka az skoro k mori, pak zase olivovym hajem zpatky k hlavni silnici a nad ni, aby se pred Sollerem zase protnuly. Tady se rozhoduji vydat do Porto de Soller, protoze jsem tam nikdy nebyla... no skoda, cesta sice vede kolem neskutecne usedlosti Gran Muleta, ale pak je opet kamenita az hruza, coz mym noham po dalsich 40km nedela uplne dobre. Uprimne nevim, kde se ve me vzala ta zarytost, polovina lidi by si sedla a odpocivala, ja proste jedu hlava nehlava az do okamziku, kdy je hotovo. Takze uz belhajich (zacaly me bolet slachy na nartu) dobiham do pristavu prave v okamziku, kdy vyjizdi zdejsi proslavena historicka tramvaj. S ulevou platim 7E a nechavam se velmi romanticky vyvezt do meho oblibeneho Solleru. Cestou mijim odbocku na tzv "velky Soller" vlastne vim karas jak se to jmenuje, proste k tunelu, kam vede asi nejdelsi stoupani na Mallorce o delce 14km, ale uprimne je to jen takovy strasak, protoze sklony zdaleka nedosahuji tech alpskych. Do tohohle kopce vyjedou,s urcitym sebezaprenim, i drahari.

V Solleru hledam svuj hostal, za par korun mam pokoj pro sebe, delam ze sebe cloveka a dalsi pul hodinu zdolavam tri patra schodu dolu - vypadam jako takovej ten krab co se plizi bokem, zvuky vydavam jak ranenej osel. Konecne dole!!! Nohy jako sutr protahuju na lavici a okolo me tri chlapci delaji to same. Zahajuju konverzaci, ale ze radsi nedrzim hubu. Pry ujeli na kole 130km ten den, jako jo, dali Kobru a Soller, ale takhle jsem nevypadala ani po 300km. Bohuzel jak jsem blba, tak nedavam najevo patricny obdiv, ale sdeluju, ze tuhle trasu dobre znam a ze to jezdime bezne, pak si mam ja, husa blba, najit chlapa. Po chvilce pribehnou tri krasni spanele, s celovkama, je videt, ze to je jina liga, ale povidat si nechteji, tak jdu do mestecka na veceri, seznamim se s asi 90 skotem na vejminku a krasne, zabaleni v dekach, popijime vinecko. Do toho zpoza mistni katedraly hrajou mistni malorske dudy, coz je ve spojeni s mym spolecnikem krasne kuriozni. Projdu si mesto, kde tvoril i Picasso nebo Miro, mesto, ktere je cele obklopene nejvyssimi kopci ostrova, mesto plne kvetoucich pomerancovniku a jdu pomalu spat s vedomim, ze zitra uz tu trasu znam z jara a tak si konecne snad uziju den bez dramat.

Autor: Michaela Illíková | pondělí 27.11.2017 12:50 | karma článku: 7.05 | přečteno: 225x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Sport

Petr Těthal

Pavel Kousal – skrytý „poklad“, zatím jen v ELH?

Sparta letos naplňuje očekávání a její hráči taktéž. Mě asi nejvíc překvapil Pavel Kousal. A to svojí komplexností a vlivem na hru.

27.3.2024 v 14:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Petr Těthal

MS v ledním hokeji divize IIIA

V Kyrgyzstánu se konalo MS jedné z nižších divizí (divize IIIA), pojďme se na tento turnaj podívat malinko blíž.

19.3.2024 v 14:44 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 199 | Diskuse

Petr Mašín

Iron Dad – První nádech svobody

První kapitola mé cesty na dlouhý triatlonový závod, Iron Man. O mém bezstarostném dětství a prvním horském kole, díky kterému jsem pochopil, že v životě budu chtít dál a výš.

16.3.2024 v 15:29 | Karma článku: 10.38 | Přečteno: 136 | Diskuse

Milan Macho

Fotbalové nůžky se rozevírají

Budíček! Probuďme se ze snu, že se úroveň české fotbalové ligy nějak výrazně zvedla. Fakta z Evropské ligy: Liverpool – Sparta 11:2, AC Milán – Slavia 7:3. Smutný rezultát měření sil zástupců české ligy s anglickými a italskými.

15.3.2024 v 19:22 | Karma článku: 14.21 | Přečteno: 326 | Diskuse

Petr Těthal

Play-off, baráž, systém prolínání soutěží… Co je nejvíce fér?

V ELH započaly vyřazovací boje. A jako každý rok zároveň s nimi začala debata o tom, kolik týmů by mělo postoupit do play-off a samozřejmě se stočí i řeč na baráž. 100 lidí = 100 názorů. Tady je ten můj.

15.3.2024 v 13:35 | Karma článku: 5.13 | Přečteno: 148 | Diskuse
Počet článků 4 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 351

Dobrodruh a sportovkyně, pro kterou je kolo a běh nejlepší prostředek k tomu jak poznávat svět. Čím delší trasa, tím lepší, jelikož se snažím nenápadně zjistit, kde jsou mé limity. Jak těla, tak hlavy....

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...